Putování s Karlem IV.

4. ledna 2018

Zlínský kraj

Morava sehrála v životě Karla IV. důležitou úlohu. Často se zapomíná, že jeden z největších vrcholně středověkých panovníků Evropy začínal svou dráhu panovníka jako moravský markrabě. Otec jej markrabětem jmenoval už v roce 1334, tedy krátce poté, co se Karel definitivně vrátil do Čech. Markraběcí hodnost Karla zavazovala k větší působnosti na Moravě a zároveň jej stavila do role otcova spoluvladaře. Karel se měl na Moravě učit vládnout, avšak jeho mimořádná aktivita, činorodost a schopnosti způsobily, že de facto převzal vnitřní chod celého českého státu. Zlínský kraj mel ve středověku poněkud jiné hranice, než jak je známe dnes. I význam kraje byl jiný, jelikož tehdy Zlínsko tvořilo příhraniční oblast mezi českým státem a mocným Uherským královstvím. Uhry totiž ve středověku představovaly hlavního mocenského rivala českých králů v boji o ovládnutí středoevropského prostoru. I Karel tak musel dnešnímu Zlínskému kraji věnovat velkou pozornost, jelikož zde musela být jeho moc pevně zabezpečena.

Kroměříž
Kroměříž

Nejvýznamnější lokalitou Zlínského kraje a de facto celé východní Moravy bylo královské město Uherské Hradiště. Město založil v roce 1257 Karlův praděd král Přemysl II. Otakar. Důvodem založení města byla potřeba Přemyslovců posílit obranu východní Moravy a zabránit velkým a často ničivým uherským vpádům do země. Roli ale sehrál i zájem lépe chránit rozvíjející se obchodní trhy v okolí. Výjimečného strategického významu Uherského Hradiště si byl dobře vědom i Karel IV., který město několikrát navštívil. Na počátku 60. let 14. století, kdy se proti Lucemburkům utvořila nepřátelská koalice středoevropských vládců, jež hrozila Karlovi válkou, se Uherské Hradiště dokonce stalo jednou z hlavních Karlových obranných bašt před očekávaným vpádem spojeného rakouského a uherského vojska. Obratnou diplomacií se však Karlovi podařilo válku odvrátit a v roce 1363 se již v Uherském Hradišti osobně sešel se svým zetěm a tehdy úhlavním nepřítelem Rudolfem IV. Habsburským k důležitým mírovým rozhovorům. Karel Uherskému Hradišti navíc udělil řadu privilegií a svobod, jimiž podpořil prudký rozmach města a jeho okolí.

Jedno z privilegií pro Uherské Hradiště vydal Karel v roce 1342 za svého pobytu v Kroměříži. V Karlově době byla Kroměříž bohatým a prestižním městem olomouckých biskupů, kteří si zde vybudovali letní sídlo a přesunuli sem i část správy olomoucké diecéze. Význam Kroměříže byl dán i tím, že město leželo na důležitém brodu přes řeku Moravu. Karel si Kroměříž velmi oblíbil a udělil městu četná privilegia hospodářského rázu, jako například privilegium z roku 1345, kterým Kroměřížským daroval právo k výrobě mešního vína. Z Kroměříže navíc pocházel známý reformní kazatel Karlovy vlády Jan Milíč a ve městě na sklonku života často pobýval i Karlův kancléř a důvěrník Jan ze Středy. Jak je patrné, byla Kroměříž pro Karla vskutku významným městem, k němuž měl hlubší vztah.

V Karlově vztahu ke Zlínskému kraji často narážíme na rok 1342. Čím byl tak významným v Karlově životě, že jej právě tehdy nejčastěji spatřujeme ve zdejším regionu? Předně to byl rok, kdy Karel – tehdy už v roli mladšího českého krále – postupně přebíral státní agendu v Čechách a na Moravě plně do svých rukou. Činil tak ve chvíli, kdy se prudce zhoršily vztahy s císařem Ludvíkem Bavorem, který hrozil vpádem do Čech. Karel se chtěl tomuto chmurnému scénáři vyhnout, a proto hledal užší sblížení s Polskem a zejména Uherským královstvím. Jenže jeho potencionální největší spojenec uherský král Karel Robert v létě 1342 zemřel, což Karlovi překazilo plány. Nebyl by to však Karel, aby se nesnažil ze situace vytěžit co nejvíce. Ihned tedy zamířil do Uher, aby se osobně účastnil pohřbu zesnulého krále a následné korunovace jeho syna Ludvíka I. Velikého. Toto krásné lidské a politicky prozíravé gesto nadlouho nastolilo korektní a přátelské vztahy s Uherským královstvím a jeho novým vládcem. Karel proto většinu roku strávil ve Slezsku, na Moravě a v Uhrách. Jak již bylo řečeno, nejčastěji se s ním setkáváme ve Zlínském kraji.

Roku 1342 tak Karel navštívil i hrad Brumov (Brumov-Bylnice), který byl významnou moravskou pevností rozkládající se nad Vlárským průsmykem, jenž byl odjakživa přirozenou přírodní spojnicí Moravy a Uher. Na Brumově Karel vydal několik důležitých listin. Ve stejné době Karel vykoupil ze zástavy další důležitý hrad v regionu, a to Lukov, jenž poté jako léno české Koruny udělil pánům ze Šternberka. Byly to obvyklé a státnicky prozíravé Karlovy tahy, kdy vykupoval ze zástavy bývalé korunní majetky, jež poté uděloval v léno svým přívržencům, jejichž náklonost si tímto získal. Noví majitelé hradů za něj poté přebírali část odpovědnosti za bezpečnost dotyčného regionu.

Karlově pozornosti neušel ani Uherský Brod, další z královských měst Zlínského kraje. Už v roce 1335, kdy se Karel ve městě zastavil spolu s otcem Janem Lucemburským, si oblíbil místní dominikánský konvent u kostela Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1338 tak konventu udělil jeden z ostrovů na řece Olšavě, aby jej dominikáni využili k větší slávě svého konventu i města samotného. Zbožný Karel, jenž byl velkým mecenášem církve, podporoval také rozvoj Velehradu. Především baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, jež je součástí Velehradského kláštera. Ve 30. letech 14. století Karel bazilice potvrdil hned několik důležitých privilegií. Pro Karla byl Velehrad nejen významnou církevní institucí, ale také symbolem kontinuity české státnosti se státností Velké Moravy, jelikož Velehrad byl už v Karlových časech spojován s hlavním a legendami opředeným velkomoravským střediskem Veligradem. Sám Karel byl velkým podporovatelem teorie o přenesení velkomoravské státnosti na Čechy, respektive raný křesťanský stát Přemyslovců, z něhož později vzniklo České knížectví a království. Vždyť takto se mohl v očích ostatních evropských vládců prezentovat jako vladař nad státem starobylé státnosti a silných duchovních hodnot stojících na křesťanských zásadách.

V Karlově vztahu k Zlínskému kraji se proto úzce prolínaly jak pragmatismus, tak i duchovní rozměr jeho doby. Jako státník s ojedinělým citem pro budování pevných struktur a trvalé ukotvení bezpečnosti v zemi přistupoval ke Zlínsku jako k regionu, jenž měl trvale zabezpečovat východní hranice českého státu. Zároveň si Karel uvědomoval, že je území dnešního Zlínského kraje oblast mimořádné duchovní hodnoty a tradice, jež odkazovala nejen na první státní útvar Slovanů, ale především na počátky českého křesťanství a státnosti. Karel IV. proto vnímal Zlínsko jako region obrany a tradice, k němuž se jako vladař po celý život vracel nejen svými činy, ale také ve svých myšlenkách.  

Autor: Marek Zelenka
Redakce: Ondřej Chrást

Zdroje obrázků: Wikimedia Common

Putování s Karlem IV.

Karlův most v Praze
4. ledna 2018

Praha a Karel IV.

Pravděpodobně žádný český panovník nebyl tak úzce spojen s osudem Prahy, jako právě Karel IV. Velikán české a evropské ...

Hrad Kašperk v Plzeňském kraji
4. ledna 2018

Plzeňský kraj

Plzeňskému kraji patří v souvislosti s Karlem IV. jeden sympatický primát. Byl totiž prvním českým krajem, na kterém ...

Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji
4. ledna 2018

Pardubický kraj

Na východě Čech se rozkládá malebný Pardubický kraj, který se může pochlubit velkým přírodním bohatstvím i regionální ...

Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji
4. ledna 2018

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj se rozkládá z větší části v Českém Slezsku. Zbývající část kraje se rozprostírá na severu Moravy. ...

Máchovo jezero v Libereckém kraji
4. ledna 2018

Liberecký kraj

Nebudeme-li počítat Prahu, pak je Liberecký kraj nejmenším regionem České republiky. Z celkové územní rozlohy českého ...

Zámek Opočno v Královehradeckém kraji
4. ledna 2018

Královehradecký kraj

Jak již název samotného regionu napovídá, Královéhradecký kraj je úzce spojen s českou královskou důstojností. Je to ...