ÚSTECKÝ KRAJ – PUTOVÁNÍ S KARLEM IV. – seriál o Karlovských místech napříč republikou


7. 9. 2016

Ústecký kraj - výstavní kraj Karla IV.

Na severozápadě naší krásné vlasti se rozkládá Ústecký kraj, který se může pochlubit bohatou historií a překrásnou přírodou, jíž vévodí zejména hřeben Krušných hor. Ve středověku byl Ústecký kraj jedním z nejdůležitějších krajů v Českém království. Nacházely se zde nejen důležité zemské brány, jimiž vedly do vnitrozemí klíčové zemské stezky, ale také významná královská města a hrady. Celá oblast ve středověku sloužila kromě toho i jako nárazníkové pásmo mezi Čechami a sousedním Míšeňským markrabstvím (existovalo formálně až do roku 1423, poté spojeno se Saskem), kde vládli Wettinové, kteří byli příbuzensky i spojenecky spřízněni s českými králi z rodu Přemyslovců a Lucemburků. Karel IV. si uvědomoval důležitost Ústeckého kraje, a to i přesto, že v jeho časech se již nejednalo o nejsevernější oblast českého státu, jelikož tou byly tehdy Horní a Dolní Lužice. Po roce 1373 pak poté Braniborsko, které Karel na sklonku své vlády přičlenil k české Koruně.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Kadaň

V Karlových dobách byly nejdůležitějšími lokalitami v kraji královská města. Jedním z nejseverněji položených byl Děčín, který ve 13. století vyrostl v okolí stejnojmenného královského hradu. I když v následujícím století zažilo město několik zhoubných povodní, díky čemuž byla sídelní aglomerace přestěhována o něco výše, zhruba do míst dnešního Masarykova náměstí, městská obec i s hradem prosperovaly z výnosu říčního obchodu a rybolovu. Za Karlovy vlády vzkvétala také Kadaň, kterou Karel znovu povýšil na královské město a výrazně rozšířil zdejší městská privilegia. Sám osobně město navštívil hned dvakrát, a jak už u něj bývalo zvykem, vždy využil svých zastávek po královských městech k pečlivé inspekci a důležitým hospodářským opravám ku prospěchu poddaných. Karlově pozornosti se těšil i místní hrad, na kterém v roce 1374 pobýval i spolu se svým synem a dědicem Václavem IV., který později za svého kralování projevoval Kadani stejnou náklonost, jako jeho otec.

Litoměřice
Litoměřice

Dalším důležitým královským městem v Ústeckém kraji byly Litoměřice. Ty jsou jedním z nejstarobylejších a nejdůležitějších českých měst, jelikož už v roce 1057 byla na místě budoucího královského města zřízena významná litoměřická kapitula. Z tohoto důvodu se Litoměřice mohly dlouhodobě vyhřívat v přízni českých panovníků, Karla IV. nevyjímaje. Za jeho vlády se mohlo město pyšnit například právem mílovým nebo skladovým, jež učinily zdejší městskou obec mimořádně bohatou a prosperující. Rozkvětu se dočkaly i nedaleké Louny, kde kvetla řemesla i zemědělství, a to zejména pěstování vína, jež se za Karlovy vlády jeho nemalým přispěním velmi rozvíjelo po celé zemi. Vinná réva se úspěšně pěstovala také v okolí Mostu, obzvláště poté, co Karel IV. udělil v roce 1374 městu viniční právo. Most byl však i důležitým opěrným bodem, a tak se mohlo město pyšnit i pevnými hradbami. Právo mílové i právo obchodu mělo také Ústí nad Labem, které si Karel velmi oblíbil, jistě i s ohledem na skutečnost, že v nedalekých Stadicích byl údajně od pluhu povolán k vládě legendární kníže Přemysl Oráč. Karel jako velký ctitel přemyslovské tradice vykoupil Ústí nad Labem ze zástavy už v roce 1334, tj. pouhý rok poté, co se definitivně vrátil do vlasti. Důležitým královským městem byl v Karlově době také Žatec. Město bylo za Karla IV. proslulým střediskem vzdělanosti, neboť se zde nalézala vyhlášená městská škola. Navíc se jednalo o důležité strategické město, což se projevilo například během husitských válek.

Vzhledem k množství silných a bohatých královských měst nepřekvapí, že se v regionu za vlády Lucemburků a především za Karla IV. živě rozvíjela i další města. V roce 1330 je poprvé zmiňováno město Krupka, kde se odjakživa těžily nerostné suroviny, a to především cín. V Karlových časech se v okolí města rozkládaly důležité hrady a tvrze. To naopak Šluknov, jenž byl povýšen na město v roce 1359, patřil už tehdy k důležitým střediskům dnešního Šluknovského výběžku. Karel byl mimořádný panovník, který si uvědomoval důležitost stabilních a rozvinutých městských center pro udržení tehdejší celistvosti Českého království v jeho pohraničních výspách. Z tohoto důvodu majitelům Šluknova Berkům z Dubé nařídil, aby oblast kolem města nikdy nesměnili s míšeňskými markrabaty. Tato důležitá Karlova iniciativa bezpochyby zajistila, že je Šluknovský výběžek i po sedmi staletích stále součástí českého státu. Berkové z Dubé se později stali pány i nad Úštěkem, který byl povýšen na město v roce 1361. Roku 1373 jsou poprvé v pramenech jmenovány jako město také Teplice, kde byl ve 12. století vybudován významný benediktinský klášter. Karel klášteru projevoval okázalou přízeň, stejně tak i městu, neboť bylo důležitou zastávkou na cestě do Míšně a Saska.

Kromě kvetoucích a úctu budících měst se v Ústeckém kraji nacházelo i několik důležitých hradů. Například vodní hrad Budyně nad Ohří, který patřil Zajícům z Hazmburka. Až do roku 1336 byl však majitelem hradu Karlův otec Jan Lucemburský. Ještě jako pouhý moravský markrabě Karel získal do vlastnictví hrad Kostomlaty pod Milešovkou, jenž později udělil jako léno české Koruny pánům ze Žerotína. Významným hradem Karlových časů byl i Kyšperk (Supí hora), na jehož založení se podílel Karlův otec. Mezi regionální perly však patří hrad Egerberk (Lestkov), jenž nabíral na důležitosti již za Karlovy vlády, ale skutečně významným se stal až v časech panování jeho syna Václava IV., který nechal hrad přestavět do honosnější a útulnější podoby. Předpokládá se, že na hradě mohl později na krátký čas pobývat i M. Jan Hus před svým odjezdem do Kostnice. V roce 1351 Karel potvrdil pánům ze Schönburgu držbu hradu Hasištejn, jenž plnil v kraji důležitou roli, a to poskytování ochrany obchodníkům cestujícím z Kadaně do německého Zwickau.

Nejznámějším hradem Ústeckého kraje (dnes přestavěn na zámek) je však bezesporu Roudnice nad Labem. Ta se stala jedním z hlavních biskupských a později i arcibiskupských sídel v Čechách. Sám Karel IV. si významu Roudnice nad Labem hluboce vážil. V 50. letech 14. století zde na například na jeho příkaz pobýval slavný římský tribun lidu Cola di Rienzo.  Významu Roudnice nad Labem tak nemohly konkurovat hrad Střekov, který založil Jan Lucemburský v roce 1319, a jenž přešel do majetku pánů z Vartemberka, a ani Helfenburk u Úštěka, který zakoupil v roce 1375 Karlův rádce a druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Zmínit musíme však ještě hrad Perštejn, který Karel IV. udělil v roce 1352 jako léno pánům ze Šumburka.

Seznámíme-li se podrobněji s Karlovou koncepcí vládnutí, která spočívala v prohlubování hospodářské a řemeslné výroby, upevnění obchodních styků s cizinou, zabezpečení země před loupežníky, a také ve všestranném rozvoji silné královské moci v Čechách, jež by zjednala zemi vážnost v takřka celé Evropě, nepřekvapí nás, že se právě Ústecký kraj stal výstavním krajem Karla IV. V Ústeckém kraji totiž přírodní podmínky nabízely vhodné zázemí pro hospodářský rozvoj. Předchozí čeští panovníci na teritoriu dnešního regionu navíc důmyslně vztyčili pevné hrady a založili prosperující města. To Karlovi umožnilo za své vlády přivést v Ústeckém kraji takřka k dokonalosti svou představu o silné a prosperující zemi. Význam Karla IV. v dějinách Ústeckého kraje navíc naroste ještě více, když si uvědomíme, že za vlády jeho synů Václava IV. a zejména Zikmunda se tento region propadl do válečného běsnění, které kraj na dlouho rozvrátilo a zpustošilo. Ústecký kraj poté už nikdy nehrál v politice žádného českého krále natolik prestižní a důležitou roli, jako za vlády Karla IV.

 

Redakce: Ondřej Chrást
Historické poradenství: Marek Zelenka

Zdroje obrázků: Wikimedia Common