PUTOVÁNÍ S KARLEM IV. – seriál o Karlovských místech napříč republikou – KARLOVARSKÝ KRAJ


29. 12. 2015

Další z našich exkluzivních seriálů ke karlovské tematice - projděte s námi celou naší republiku a seznamte se se stopami Karla IV. po celé naší zemi.  Tzv. "Karlovská místa" jsou místa, která mají s Karlem IV. přímo spojenou svou existenci či historii. Právě tato místa, ať už jsou to přímo města či obce, hrady či tvrze nebo církevní památky, jsou nositeli a dědicové odkazu, který přetrvává dodnes a setkáváme se s ním doslova každý den ve svých životech. S Karlovskými místy se můžete podrobně seznámit na naší mapě.   K 700.výročí narození Karla IV. vznikl také „Spolek karlovských míst“, které dědictví a odkaz nejvýznamnější postavy historie českých zemí dále rozvíjí a propaguje.  Jako první v našem seriálu představujeme region, jehož velkým patronem Karel IV. byl a to region Karlovarský. 

Karlovarský kraj – pod patronátem Karla IV.

Cheb titul.strana katalog

Nejzápadnější kraj České republiky, který sousedí s historickými zeměmi Bavorskem a Saskem, je významným regionem naší země. Byl to kraj, kde se po celou dobu naší historie stýkaly a navzájem prolínaly český i německý živel. Je to zároveň nejmladší historická oblast českého státu, neboť Chebsko, jež tvoří významnou část Karlovarského kraje, bylo připojeno k Českému království až v roce 1322 za vlády Jana Lucemburského. Když však mladý Karel IV. přišel v roce 1333 po dlouhých letech strávených v cizině zpět do své vlasti, byla již oblast dnešního Karlovarského kraje pevnou a důležitou součástí českého státu.

 

Město Cheb si Karel velmi oblíbil. Okouzlil jej především místní impozantní hrad, který kdysi vznikl jako prestižní falc císaře Friedricha I. Barbarossy. Chebská falc byla po připojení celé oblasti k Čechám následně přestavěna na důležitou vojenskou pevnost, která měla bránit okolní kraj. Samotné město Cheb bylo pro Karla důležitým obchodním uzlem spojujícím Čechy s bohatými městskými trhy ve Svaté říši římské. Z tohoto důvodu Karlovi velmi záleželo na tom, aby Cheb prosperoval. Městu udělil nejen právo ražby mince, které převedl z konkurenčního Norimberku, ale Chebští byli dokonce zproštěni placení cla a mýta po celém území Říše. Podobný význam Karel přiřkl také městu Loket. Na místním hradě Karel dokonce strávil v letech 1317 – 1320 valnou část svého dětství. Po roce 1333 hrad vykoupil ze zástavy a během své vlády jej mnohokrát navštívil ve volném čase. Prosperující město Karel v roce 1352 osvobodil od placení daní a Loketským později dokonce přiznal i výnos z mýta vybíraného na cestě do Kadaně.

 

Za zmínku stojí také Karlova podpora sakrálních staveb, kdy roku 1357 získal Karel IV. románský kostel v Boči a i přes změny v regionu zůstal klášter v Teplé duchovním i hospodářským centrem kraje.

 

V souvislosti s Karlovarským krajem nelze nezmínit Karlovy Vary, město, jež celému kraji dalo název. Za Karlovy vlády byly Karlovy Vary povýšeny na město, kde se rozvíjelo důležité lázeňské středisko. Ve zdejších později světově proslulých lázních se mnohokrát léčil i sám Otec vlasti, kterého ve vyšším věku trápila dna a nemoci kloubů. O vzniku Karlových Varů panuje několik krásných legend, ve kterých Karel IV. figuruje jako objevitel karlovarských léčivých vřídel. Historikové ale upozorňují, že léčivé účinky zdejších pramenů byly známy již dlouho před Karlem. Přesto to byl Karel IV., kdo na místě budoucího města nechal někdy kolem roku 1350 vybudovat lázně. Když se zde vzápětí rozrostla slibná sídelní aglomerace, nadál jí Karel v roce 1370 podobnými městskými právy a svobodami, jimiž se mohl těšit nedaleký Loket.

 

Ve stejném roce Karel povýšil na město i Kraslice, jelikož chtěl rozvíjet těžbu stříbra v této oblasti a navíc vytvořit „základnu“ obchodníkům, kteří mířili přes Kraslice a Karlovy Vary do Durynska. Karel IV. byl skutečným regionálním patronem, neboť se v Karlovarském kraji podílel také na založení a rozvoji měst Nejdeku a Kynšperku nad Ohří, kterému v roce 1364 udělil právo výstavby dřevěných hradeb. Za jeho vlády došlo také ke konsolidaci města Žlutice, o kterých v této době slyšíme, že měly již organizovanou městskou samosprávu, která vydávala vlastní listiny a knihy. Rozkvět vláda velkého panovníka přinesla dále například městům Ostrov (Ostrov nad Ohří), Hroznětín nebo Bečov nad Teplou, kde stával důležitý hrad. Všechny tyto lokality byly vzhledem ke své poloze přirozenou obchodní spojnicí se Svatou říší římskou, a také strategickými a opěrnými body českých králů na jejich západních hranicích. Není tedy divu, že se Karel IV., stejně jako jeho otec Jan Lucemburský a syn Václav IV., snažili, aby sídelní aglomerace v této oblasti prosperovaly v hospodářské oblasti a zároveň byly nadány takovými privilegii a svobodami, jež by učinily místní obyvatelstvo oddané a loajální nejen dynastii, ale také Českému království. V Karlovarském kraji byl totiž ve středověku výrazný podíl německého obyvatelstva, ať již usazeného, nebo nově příchozího.

 

A právě strategické a obranné důvody vedly Karla IV. k tomu, aby v Karlovarském kraji věnoval velkou pozornost místním hradům. Ať již se jednalo o hrad Seeberg (Ostroh), který patřil Chebským, nebo Vildštejn, jenž Karel uděloval jako léno české Koruny svým oddaným přívržencům. Ti za něj převzali část odpovědnosti za bezpečnost kraje. Podobný scénář se týkal i dalšího hradu Hauenštejna (Horní hrad), který Karel za své vlády převedl z korunního jmění na nového majitele. To naopak hrad Hartenberg Karel v roce 1362 směnil s jedním ze svých dvořanů Těmou z Koldic za majetek v Budyšíně, jelikož bylo žádoucí, aby byl sám panovník vlastníkem nějakého většího a významnějšího hradu v kraji. Že to Karel myslel s bezpečností dnešního Karlovarského kraje vážně, ukazuje případ hradu Kynžvartu. Z něj na počátku Karlovy vlády podnikali páni Englhart a Albert z Kynžvartu loupeživé přepady chebských kupců. Nešlo tak docela o soukromou válku, ale o útok na samotného krále, jelikož páni z Kynžvartu podporovali císaře Ludvíka Bavora, který s Karlem soupeřil o římský trůn. Karel proto v roce 1347 hrad dobyl a nařídil rozbořit. Odbojné pány vyhnal potupně do Bavorska. Z Karlova příkazu nesměl být hrad už nikdy obnoven.

 

Karlovarský kraj je jediným regionem České republiky, který ve svém názvu nosí hrdě odkaz na pravděpodobně největšího z českých králů. Dnes si to uvědomuje již jen málokdo. Přesto jsme se snažili v předchozích odstavcích dostatečně osvětlit, že Karlovarský kraj je vskutku „karlovským“ regionem, kde je stopa Otce vlasti viditelná na celé řadě míst. Karel chápal Karlovarský kraj jako důležitou část celku, tj. zemí Koruny české, a zároveň také jako svéráznou a kulturně i vývojově značně diferencovanou oblast, ke které je nutno přistupovat odpovědně a s citlivostí k zdejším odlišnostem. Karel obojí ve svém přístupu k oblasti projevil měrou vrchovatou, díky čemuž se zapsal do paměti zdejšího obyvatelstva už navždy jako schopný a zároveň oblíbený regionální patron.

Projekt byl realizován za finanční podpory Karlovarského kraje.

logoKK
28