Putování s Karlem IV.

4. ledna 2018

Praha a Karel IV.

Pravděpodobně žádný český panovník nebyl tak úzce spojen s osudem Prahy, jako právě Karel IV. Velikán české a evropské historie se v Praze narodil. Za své vlády Prahu proměnil v politický i kulturní střed Evropy, neboť představovala jeho hlavní sídlo jakožto císaře římského a krále českého. V Praze také Karel dožil svůj život a je zde i pohřben. Ano, Otec vlasti a Praha jsou neoddělitelně spojeni v jedno. Zkusme si jen na chvíli představit známá panoramata Prahy a odmyslet si stavby a díla, jež vybudoval sám Karel nebo jejich výstavbu inicioval. Praha by pak rázem ztratila svůj světový význam a podmanivé kouzlo i tajemství, jimiž se může pochlubit jen málokterá evropská metropole.

Karlův most v Praze
Karlův most v Praze

Pro Karla IV. byl nejdůležitějším místem Prahy Pražský hrad, neboť zde trávil nejvíce času. Rozsáhlý komplex Pražského hradu, který je největším svého druhu v celé Evropě, však nezahrnoval pouze samotný Hrad, ale i přilehlé Hradčanské náměstí. Když se Karel v roce 1333 vrátil do vlasti, musel ještě obývat prostory Starého purkrabství, neboť Hrad zažil kolem roku 1303 zhoubný požár, při kterém byl silně poničen i Starý Palác, kde přemyslovská královská rodina bydlela. Prvořadým Karlovým úkolem proto bylo Starý Palác přestavět a vybudovat nový královský palác, a to podle francouzského vzoru, jenž na něj silně zapůsobil během jeho sedmiletého pobytu ve Francii. Při novém královském paláci Karel později zřídil kapitulu Všech svatých, jež byla budována podle vzoru Saint-Chapelle v Paříži, kterou Karel dobře znal.

V roce 1344 Karel spolu s otcem Janem Lucemburským položil základní kámen ke stavbě katedrály sv. Víta, nového sídla pražských arcibiskupů a místa posledního odpočinku české královské rodiny. V interiéru katedrály Karel s neobyčejnou pompézností zřídil hned několik kaplí, např. kapli sv. Otýlie a sv. Erharda (sv. Jana Nepomuckého). Kromě Pražského hradu se Karel zaměřil také na druhý královský hrad v Praze, a to Vyšehrad. Jeho zásluhou byl především velkoryse přestavěn místní chrám sv. Petra a Pavla.

V roce 1348 Karel založil Nové Město pražské, které se mohlo pyšnit celou řadou privilegií a svobod, jako další pražská města. Nové Město bylo vybudováno vskutku pečlivě, dočkalo se i pevných hradeb, které ho obepnuly až k Vyšehradu. Vně města dal Karel vybudovat nebo inicioval stavbu celé řady významných svatostánků, jejichž krásou a kulturním dědictvím se může obdivovat dodnes: chrám Panny Marie Sněžné, chrám Zvěstování Panny Marie Na Slupi, kostel sv. Jindřicha, klášter a kostel sv. Kateřiny, kostel sv. Štěpána, klášter Na Slovanech (Emauzy), kostel sv. Apolináře nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého. Důležitý byl i farní kostel sv. Václava Na Zderaze, jenž se později stal jednou z rezidencí Karlova syna Václava IV.

Rozloha Nového Města pražského byla na svou dobu impozantní, o čemž svědčí již jen skutečnost, že se sídelní aglomerace koncentrovala především kolem tří hlavních náměstí, a to Senovážného náměstí (tehdy Senný trh), Václavského náměstí (Koňský trh) a Karlova náměstí (Dobytčí trh). Na Novém Městě pražském byla v Karlově době výjimečná nejen rozloha, ale především důmyslné vyměření ulic a náměstí. Kdo se odmítal této skutečnosti podřídit, čekal jej trest. Ten mohl mít i podobu násilně strženého domu, který by toto pravidlo porušoval. Že došlo i k těmto scénářům dokazuje dnešní ulice Nekázanka, jež obdržela své jméno právě podle „nekázně“ při stavbách novoměstských domů. Kolem svahů Nového Města Karel nařídil vysázet rozsáhlé vinice, mimo jiné na místě dnešní Grébovky (Havlíčkovy sady).

Karel ale neopomíjel ani Staré Město pražské, jak ukazují případy kostela sv. Havla, kde se v roce 1347 konala hostina na počest korunovace Karlovy choti Blanky z Valois českou královnou, nebo výstavba monumentální Staroměstské mostecké věže, jež zabezpečovala zdejší stranu Karlova mostu (tehdy Kamenného), další významné pražské stavby Karlovy vlády. Na tehdejším Staroměstském rynku (dnes Staroměstské náměstí) začal navíc Karlův dvorní stavitel Petr Parléř budovat Týnský chrám. Nedaleko odsud se rozkládal výstavní městský palác U Kamenného zvonu, který patřil přemyslovské královské rodině. Někteří historikové se domnívají, že se právě zde narodil v roce 1316 i sám Karel IV. Dalším městským palácem byl dům U Štupartů na rohu dnešní Štupartské a Jakubské ulice, jenž patřil Karlově matce Elišce. V roce 1366 ožil i studentský ruch na Starém Městě, neboť Karel daroval pražskému vysokému učení Lazarův dům, v němž byla zřízena první kolej pro dvanáct mistrů a jejich žáky zvaná kolej Karlova.

Stopy Karla IV. jsou patrné i v dalších pražských částech. Na pražském Petříně se ještě dnes rozkládá torzo Hladové zdi, kterou dal Karel dle pověsti vybudovat v době krutého hladomoru, aby ulehčil pražské chudině, jež zde namísto peněz dostávala jídlo. Ve Zbraslavském klášteře, jenž se za Karlovy vlády těšil mimořádně velké přízni královského dvora, odpočívá Karlova matka Eliška a jeho český dědeček král Václav II. Karlovou zásluhou rozkvetla do krásy také dnešní Stromovka (Královská obora). Roku 1346 jsou poprvé zmiňovány také Koloděje, dnešní pražská část. Tehdejší ves a tvrz Karel později koupil a udělil svému bratrovi Janu Jindřichovi.

Při letmém zhlédnutí zásluh Karla IV. o rozkvět Prahy nijak nepřekvapí, že je Praha městem s největší koncentrací uměleckých děl oslavujících Karlova mimořádného budovatelského ducha. Nejznámější sochou Otce vlasti je bezpochyby ta, jež byla v roce 1848 odhalena na staroměstském Křížovnickém náměstí při příležitosti 500. výročí založení Karlovy univerzity. Nejvíce památek na Karla IV. však nalezneme na Novém Městě pražském. Na stanici metra „Karlovo náměstí“ byla v roce 1985 odhalena velká mozaika Radomíra Koláře s motivem Karlovy doby. Zřejmě nejstarší Karlovou sochou v Praze je socha na konci ulice Ke Karlovu za vstupem do areálu kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého umístěná ve výklenku kapličky, jakou vídáme na poutních cestách. Vytvořena byla už v roce 1837. Další socha Karla IV. se nachází před Revmatologickým ústavem Na Slupi. Také tato socha pochází z 19. století.

Hodnotit význam Karla IV. v dějinách Prahy je celkem zbytečné. Jedná se totiž o jejího nejslavnějšího rodáka, který za své vlády přivedl Prahu na absolutní vrchol politického, hospodářského a kulturního vývoje. Praha se za Karlova panování stala jednou z největších a nejvýznamnějších evropských metropolí. Byla středem a křižovatkou Evropy. Budování Prahy se pro Karla IV. stalo celoživotní vášní, která v českých i evropských dějinách nesnese srovnání. Když Karel IV. v roce 1378 zemřel na Pražském hradě, rozezněly se podle pověsti všechny pražské zvony samy od sebe, aby tak vzdaly hold největšímu ze svých patronů. Inu, není se čemu divit, jelikož Praha byla vskutku Karlovou perlou.

Autor: Marek Zelenka
Redakce: Ondřej Chrást

Zdroje obrázků: Wikimedia Common

Putování s Karlem IV.

Kroměříž
4. ledna 2018

Zlínský kraj

Morava sehrála v životě Karla IV. důležitou úlohu. Často se zapomíná, že jeden z největších vrcholně středověkých ...

Hrad Kašperk v Plzeňském kraji
4. ledna 2018

Plzeňský kraj

Plzeňskému kraji patří v souvislosti s Karlem IV. jeden sympatický primát. Byl totiž prvním českým krajem, na kterém ...

Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji
4. ledna 2018

Pardubický kraj

Na východě Čech se rozkládá malebný Pardubický kraj, který se může pochlubit velkým přírodním bohatstvím i regionální ...

Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji
4. ledna 2018

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj se rozkládá z větší části v Českém Slezsku. Zbývající část kraje se rozprostírá na severu Moravy. ...

Máchovo jezero v Libereckém kraji
4. ledna 2018

Liberecký kraj

Nebudeme-li počítat Prahu, pak je Liberecký kraj nejmenším regionem České republiky. Z celkové územní rozlohy českého ...

Zámek Opočno v Královehradeckém kraji
4. ledna 2018

Královehradecký kraj

Jak již název samotného regionu napovídá, Královéhradecký kraj je úzce spojen s českou královskou důstojností. Je to ...