Putování s Karlem IV.

4. ledna 2018

Plzeňský kraj

Plzeňskému kraji patří v souvislosti s Karlem IV. jeden sympatický primát. Byl totiž prvním českým krajem, na kterém během podzimu 1333 stanula noha kralevice Karla, když se vracel do vlasti po několikaletém pobytu v cizině. Dnes však již bohužel nevíme, kdy přesně a v kterých místech Karel v západních Čechách překročil hranice země, jejíž osudy měl navždy změnit. Víme ale jedno. Plzeňský kraj byl jedním z nejdůležitějších středověkých krajů v Českém království, kde se v neustálém střetávání i plodné spolupráci prolínaly zájmy Svaté říše římské a zemí Koruny české. Byl to tedy kraj, kudy kráčely dějiny, a kde celá řada českých králů zanechala výrazné stopy své vlády.

Hrad Kašperk v Plzeňském kraji
Hrad Kašperk v Plzeňském kraji

Význam Plzeňského kraje byl patrný už v počátcích české státnosti, avšak teprve vláda posledních Přemyslovců, kteří se výrazněji angažovali ve středoevropské a říšské politice, přinesla regionu skutečný status pevné a nepoddajné západní výspy českých králů. Byly to zejména obavy krále Přemysla II. Otakara před vpádem ze sousedního Bavorska, jež proměnily Domažlice v klíčové královské město, jemuž byla udělena řada významných privilegií. Místní hrad (často označovaný jako Chodský hrad) se navíc stal sídlem purkrabího, pod jehož pravomoc náležely i svobodné chodské vsi. Karel IV. měl Domažlice velmi rád. Známé jsou jeho zdejší pobyty, např. v roce 1349, kdy sem zavítal i s manželkou Annou Falckou. V blízkosti Domažlic to nejspíše také bylo, kde se Karel v čele mohutného vojska v roce 1347 dozvěděl, že jeho velký rival císař Ludvík Bavor nečekaně zemřel, což mu otevřelo možnost prosadit se snadno v celé Říši. Ludvík Bavor pocházel z mocné a konkurenční dynastie Wittelsbachů, která vládla mimo jiné i v Bavorsku, a proto není překvapivé, že Karel věnoval Plzeňskému kraji velkou pozornost. V roce 1373, kdy Karel přebíral na severu do své moci Braniborsko, však vpadla do Plzeňského kraje bavorská vojska, jež zpustošila zejména okolí Domažlic. Byl to jediný vážnější vpád cizího vojska na české území za celou dobu Karlovy vlády.

Dalším královským městem byly Klatovy. Mohutný rozkvět zažilo město za vlády Lucemburků, neboť získalo různá práva, například právo mílové, právo užívání příjmů z pozemků nebo právo výročního trhu. Nejvýznamnějším královským městem nejen v Plzeňském kraji, ale v celých západních Čechách byla ovšem Plzeň. Původní sídelní aglomerace se rozkládala ve Starém Plzenci, ale už Karlův dědeček král Václav II. založil nedaleko královské město, jež se stalo skutečným předchůdcem dnešní Plzně. Město se rozkládalo na důležité obchodní tepně a spojnici mezi českými zeměmi a Svatou říší římskou. Ve středověku se tak Plzeň stala v pomyslné hierarchii jedním z nejvýznamnějších měst v celém království hned po Praze a Kutné Hoře. Karel IV. si Plzně velmi cenil, a proto ji v zákoníku Majestas Carolina označil za přední královské město. V roce 1363 Karel navíc ve městě založil královskou zbrojnici, které se dnes přijíždí obdivovat řada domácích i zahraničních turistů do Západočeského muzea, neboť se jedná o největší dochovanou historickou zbrojnici v celé Evropě.

V Plzeňském regionu se nacházela i další významná královská města. Například Stříbro, jehož název je odvozen od těžby stříbra, která proměnila město v prosperující a bohatou baštu královské moci. Vždyť příjmy ze stříbrných dolů po dlouho plynuly především do královské pokladny. Město proto obdrželo řadu privilegií od českých králů. Město Sušice, jež bylo za Karlovy vlády prohlášeno za nezcizitelný královský majetek, obdrželo za Lucemburků právo mílové i právo na vybírání mýtného. Dalším důležitým královským městem byl Tachov, který Karel ještě jako pouhý kralevic vykoupil ze zástavy. Sám zde několikrát pobýval a městu věnoval velkou přízeň i z toho důvodu, že se Tachov rozkládal na Zlaté stezce.

Vyjma královských měst se ve zdejším regionu nacházela i další významná a památná města. Některá města se teprve konsolidovala, jako například Horšovský Týn, který ve 14. století získal statut města. Ve městě se nacházel mimo jiné i hrad. Rostl také význam Kašperských Hor. Tato původně hornická osada, jež je poprvé zmiňována až roku 1337, získala rychle status horního města, kde se těžilo zlato. Význam města vzrostl poté, co Karel IV. vybudoval v roce 1356 v jeho blízkosti hrad Kašperk (Karlsberg), který měl střežit nejen okolí, ale i Zlatou stezku, jež odtud pokračovala směrem na Pasov. Do historie vstoupilo ve 14. století i městečko Nepomuk, kde se dolovaly drahé kovy. Osada oplývající velkým bohatstvím však na sebe nejvíce upozornila skrze svého nejslavnějšího rodáka – generálního vikáře Jana Nepomuckého, jenž byl umučen na příkaz samotného krále Václava IV., tedy Karlova syna. Roku 1359 poprvé vystupuje z pramenů město Poběžovice. Za Karlovy vlády narůstal význam i Rokycan, jakožto významného sídelního města pražských biskupů a arcibiskupů. Dříve ve městě stával důležitý biskupský hrad i augustiniánský klášter založený Karlem IV.

Za Karlovy vlády byly významnými opěrnými body českých králů v Plzeňském kraji nejen města, ale také hrady. Důležitý byl hrad a zámek Klenová, který v Karlových časech střežil obchodní stezku ze Železné Rudy do Bavorska. Hrad Herštejn (Nový Herštejn) neměl ani tak obranou roli, jako spíše sídelní. Nechal jej vybudovat Bušek II. z Velhartic, syn Karlova komorníka z dob, kdy Otec vlasti působil ještě jako moravský markrabě a pouhý kralevic. Roku 1349 je v pramenech zmíněn hrad Buben (dnes v katastrálním území obce Plešnice), který měl důležitou strategickou úlohu, neboť ležel na údolní stezce z Plzně do Chebu. Důležitý a památný hrad Přimda Jan Lucemburský sice zastavil, avšak Karel jej vykoupil roku 1344. Později hrad ovšem stejně sloužil jako významná královská zástava. Karel IV. roku 1357 vykoupil mimo jiné také město a hrad Rabštejn nad Střelou, jelikož si byl vědom jejich strategické polohy na obchodní cestě z Prahy do Chebu a dále do Bavorska. Okolo hradu poté vybudoval manský systém. Často zde i pobýval. Kromě Kašperku Karel založil v Plzeňském kraji ještě další hrad. Někdy před rokem 1361 tak vznikl hrad Radyně, původně nazývaný Karlskrone.

Karlova vláda přinesla rozkvět i četným sakrálním stavbám Plzeňského kraje. Například klášteru Chotěšov, kde byl konvent premonstrátek. Za Karlovy vlády byl konvent opraven a do jeho držení se dostal rozsáhlý majetek. V jeho držení bylo například 56 vesnic a města Stod, Holýšov a Dobřany. Prosperoval také slavný Kladrubský klášter, ve 13. a 14. století největší benediktinský konvent v celém království. Za Karla IV. byl klášter obehnán opevněním, dočkal se gotické přestavby a roku 1370 i vysvěcení kaple Všech svatých. V roce 1376 Karel v klášteře několik dnů pobýval i se svým synem Václavem IV., tehdy novopečeným římským králem.

Plzeňský kraj byl ve středověku a zejména za vlády Karla IV. pevnou a prosperující baštou královské moci. Silná královská města, pevné hrady a bohaté církevní konventy ve zdejším regionu výrazně přispívaly k impozantnímu mocenskému vzestupu Českého království i samotné dynastie Lucemburků. Této skutečnosti si byl Karel vzhledem ke svému neobyčejnému intelektu a všímavosti vědom už onoho podzimu roku 1333, kdy zdejší obyvatelé mohli jako první z celého království pohlédnout do tváře muže, který začal brzy psát nejslavnější období naší země i celého Plzeňského kraje.

Autor: Marek Zelenka
Redakce: Ondřej Chrást

Zdroje obrázků: Wikimedia Common

Putování s Karlem IV.

Karlův most v Praze
4. ledna 2018

Praha a Karel IV.

Pravděpodobně žádný český panovník nebyl tak úzce spojen s osudem Prahy, jako právě Karel IV. Velikán české a evropské ...

Kroměříž
4. ledna 2018

Zlínský kraj

Morava sehrála v životě Karla IV. důležitou úlohu. Často se zapomíná, že jeden z největších vrcholně středověkých ...

Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji
4. ledna 2018

Pardubický kraj

Na východě Čech se rozkládá malebný Pardubický kraj, který se může pochlubit velkým přírodním bohatstvím i regionální ...

Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji
4. ledna 2018

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj se rozkládá z větší části v Českém Slezsku. Zbývající část kraje se rozprostírá na severu Moravy. ...

Máchovo jezero v Libereckém kraji
4. ledna 2018

Liberecký kraj

Nebudeme-li počítat Prahu, pak je Liberecký kraj nejmenším regionem České republiky. Z celkové územní rozlohy českého ...

Zámek Opočno v Královehradeckém kraji
4. ledna 2018

Královehradecký kraj

Jak již název samotného regionu napovídá, Královéhradecký kraj je úzce spojen s českou královskou důstojností. Je to ...