Putování s Karlem IV.

4. ledna 2018

Pardubický kraj

Na východě Čech se rozkládá malebný Pardubický kraj, který se může pochlubit velkým přírodním bohatstvím i regionální historií, jež mnohdy přecházela v dějiny celozemské. Ve středověku území dnešního regionu představovalo důležitý kraj spojující České království na východě s Moravou a na severu se slezskými vévodstvími. Skutečně významnou oblastí ovlivňující dějiny celého království se Pardubický kraj stal až v závěru lucemburské epochy během husitských válek, avšak i v době vlády Karla IV. si region našel nezastupitelné místo v plánech královského dvora. Už třeba jen tím, že z Pardubického kraje pocházel nejeden významný rádce Karla IV.

Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji
Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji

V Pardubickém kraji se v prvé řadě rozkládala dvě významná královská města. Prvním z nich je Chrudim, původně důležité východočeské přemyslovské hradiště, kde v roce 1055 zemřel slavný kníže Břetislav I. Královským městem se Chrudim stala kolem roku 1263 z iniciativy krále Přemysla II. Otakara, za nějž došlo v celém kraji k výraznému rozvoji kolonizačního úsilí. Důležitost Chrudimi pro politiku českých králů v celém kraji potvrdil Karel IV., když ji v Majestas Carolina zařadil mezi přední královská města. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města Českého království. Podobný význam mělo i druhé královské město Pardubického kraje, a to Vysoké Mýto, jež vzniklo roku 1262 jako jedno z kolonizačních center kraje a zároveň jako obchodní středisko na hlavní spojnici Čech s Moravou tzv. Trstenické stezce mezi Prahou a Olomoucí. Karel IV. proto městu udělil četná privilegia, neboť mu velmi záleželo na jeho prosperitě a stabilitě.

Čeští králové nebyli jediní „mocipáni“, kteří ovlivnili historii a tvář dnešního Pardubického kraje. Velkým politikem Karlových časů byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, který – jak již jeho predikát napovídá – pocházel z Pardubic. Na město byly Pardubice povýšeny však ještě před tím, než Arnošt z Pardubic usedl na pražský arcibiskupský stolec, a stal se jedním z největších důvěrníků a osobních přátel Otce vlasti. Jak je tedy zřejmé, je Arnošt z Pardubic dodnes jedním z největších pardubických rodáků. Za Karlovy vlády dosáhla prestižního postavení i Litomyšl. Karel IV. totiž roku 1344 založil v Litomyšli biskupství, neboť město se rozkládalo v souvisle kolonizovaném území mezi Prahou a Olomoucí. Litomyšlskými biskupy byli v dalších desetiletích vesměs významné postavy české historie, např. Jan ze Středy, Albrecht ze Šternberka nebo Jan (XII.) Železný.

Roku 1358 litomyšlskému biskupství připadlo město Lanškroun, kde Karlův dvořan Petr Jelito založil augustiniánský klášter. V Lanškrouně se mimo jiné nachází také zámek, jenž byl v Karlových časech prestižním panským hradem. Augustiniánský klášter bychom na území Pardubického kraje nalezli i v Jevíčku. Klášter byl založen někdy před rokem 1372 moravským markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Další konvent si augustiniáni vybudovali už někdy před rokem 1250 v Krasíkově. Klášteru augustiniánů Koruna Panny Marie (Corona S. Mariae) Karel IV. později potvrdil jeho významná privilegia.

Kromě měst a hradů tvořily ve středověku páteř Pardubického kraje také hrady. Hrad Litice nad Orlicí sice Jan Lucemburský zastavil pánům z Lipé, avšak Karel jej po svém návratu z Itálie vykoupil ze zástavy. Od 70. let 14. století je hrad ovšem v držení rodu pánů z Kunštátu a Poděbrad, v jejichž držení byl po téměř celé 15. století. Roku 1361 získal Vilém Flaška z Pardubic hrad Rychmburk, který o několik let později předal svému synovi Smilovi Flaškovi z Pardubic, jenž byl též básníkem a spisovatelem. Tito dva páni byli příbuznými pražského arcibiskupa Arnošta. Jedním z klíčových královských hradů Pardubického kraje byl Svojanov. Karel IV. jej zařadil v Majestas Carolina mezi nezcizitelný královský majetek. Sám pak hrad nechal opravit a několikrát zde i pobýval. Jak už to ale v historii někdy bývá, už jeho syn Zikmund Svojanov zastavil během husitských válek pánům z Boskovic. Dalším z nezcizitelných korunních majetků byl hrad Lichnice. V roce 1377 jej Karel IV. převedl do věnného majetku českých královen.

Samostatnou kapitolou by mohl být hrad Žampach, jehož nejznámější „karlovský“ příběh si ve zkratce povězme. Roku 1346 přešel hrad do vlastnictví rytíře Jana ze Smojna řečeného „Pancíř“, který jej učinil útočištěm při svých loupeživých výpravách po okolí. Bylo jen otázkou času, kdy se Karel IV. na hrad zaměří, a ztrestá jeho majitele za flagrantní porušování zemského míru. Někdy v letech 1355 – 1356 tak Karel osobně v čele trestné výpravy přitáhl k hradu, dobyl jej, a Jana ze Smojna okamžitě vydal katu. Celé panství podřídil vlastní správě, avšak ne na dlouho, neboť jej již v roce 1357 daroval Čeňkovi z Potštejna náhradou za hrad a panství Potštejn, jež bylo paradoxně konfiskované jeho otci, loupeživému rytíři Mikulášovi z Potštejna.

Ano, i tyto a jim podobné regionální příběhy přinášela vláda jednoho z největších českých králů. Žádný z krajů dnešní České republiky nebyl zbaven starostlivé péče a přísného dohledu Otce vlasti, který si i přes své mimořádné zaneprázdnění hlavními evropskými a středoevropskými záležitostmi vždy našel čas, aby naslouchal potřebám českých a moravských krajů. Pardubický kraj měl pro Karla IV. největší význam v tom, že z něj pocházeli jeho největší a nejoddanější rádci i přátelé, ať již šlo o arcibiskupa Arnošta z Pardubic či kancléře Jana ze Středy, jenž byl litomyšlským biskupem a pocházel z Vysokého Mýta. Právě z tohoto důvodu je Pardubický kraj především regionem Karlových rádců.

Autor: Marek Zelenka
Redakce: Ondřej Chrást

Zdroje obrázků: Wikimedia Common

Putování s Karlem IV.

Karlův most v Praze
4. ledna 2018

Praha a Karel IV.

Pravděpodobně žádný český panovník nebyl tak úzce spojen s osudem Prahy, jako právě Karel IV. Velikán české a evropské ...

Kroměříž
4. ledna 2018

Zlínský kraj

Morava sehrála v životě Karla IV. důležitou úlohu. Často se zapomíná, že jeden z největších vrcholně středověkých ...

Hrad Kašperk v Plzeňském kraji
4. ledna 2018

Plzeňský kraj

Plzeňskému kraji patří v souvislosti s Karlem IV. jeden sympatický primát. Byl totiž prvním českým krajem, na kterém ...

Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji
4. ledna 2018

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj se rozkládá z větší části v Českém Slezsku. Zbývající část kraje se rozprostírá na severu Moravy. ...

Máchovo jezero v Libereckém kraji
4. ledna 2018

Liberecký kraj

Nebudeme-li počítat Prahu, pak je Liberecký kraj nejmenším regionem České republiky. Z celkové územní rozlohy českého ...

Zámek Opočno v Královehradeckém kraji
4. ledna 2018

Královehradecký kraj

Jak již název samotného regionu napovídá, Královéhradecký kraj je úzce spojen s českou královskou důstojností. Je to ...