Putování s Karlem IV.

4. ledna 2018

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj se rozkládá z větší části v Českém Slezsku. Zbývající část kraje se rozprostírá na severu Moravy. Ve středověku se na území dnešního regionu výrazně stýkaly zájmy českých a polských panovníků. Centrem kraje bylo po dlouhý čas Opavské knížectví, kde vládla poboční větev Přemyslovců. V lucemburské epoše, zejména za vlády Karla IV., byl úspěšně dokončen proces připojování většiny slezských knížectví k české Koruně, na základě čehož se celá slezská oblast stala na několik století součástí českého státu. Vzhledem k následujícím bouřím dějin však český stát uhájil jen torzo z bývalého Slezska. Avšak i toto „torzo“ je bohatým, plodným a důležitým krajem současné České republiky.

Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji
Hrad Hukvaldy v Moravskoslezském kraji

Jak již bylo řečeno, centrem kraje byla po staletí Opava. Město se konstituovalo patrně ve 12. století nejprve v podobě kupecké osady situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Za vlády krále Přemysla I. Otakara získala Opava status města. Vzhledem k prosperitě Opavy a jejímu klíčovému strategickému umístění mezi Moravou a významnými slezskými knížectvími byla za Přemysla II. Otakara vyčleněna jako samostatná provincie, kde se ujal vlády Přemyslův nemanželský syn Mikuláš. Tím vznikl základ pozdějšího knížectví i poboční větve Přemyslovců, která vymřela až roku 1521.

Opavské knížectví bylo definitivně zřízeno za vlády Karlova otce Jana Lucemburského v roce 1318. Právě tehdy se knížectví ujal významný kníže Mikuláš II., který se výrazně uplatnil jako diplomat ve službách krále Jana i Karla IV. Za věrné služby obdržel v roce 1338 dokonce i ratibořské knížectví. Karel IV. měl ke svým nepříliš vzdáleným opavským příbuzným velmi kladný vztah. Dcera Mikuláše II. Markéta se dokonce stala Karlovou švagrovou, když se provdala za markraběte Jana Jindřicha, Karlova bratra vládnoucího na Moravě. Sám Otec vlasti v Opavě pobýval roku 1362, když se připravoval k obraně před očekávaným vojenským vpádem polského krále Kazimíra III.

Za Karlovy vlády se v dnešním Moravskoslezském kraji úspěšně konstituovalo také město Nový Jičín, jež je v pramenech poprvé zmiňováno v roce 1313. Tehdy Nový Jičín obdržel právo vybírat clo a mýto. Ve 14. století už město disponovalo kamennými hradbami obepínající i zdejší panské sídlo (tvrz), nynější zámek. Centrum města bylo orientováno směrem od severozápadu k jihovýchodu, tj. ve směru obchodní cesty od Fulneku do Valašského Meziříčí. Karel IV. se výrazně podílel i na rozvoji města Ostravy, pozdějšího monumentálního průmyslového střediska. Roku 1362 Karel městu udělil právo konání šestnáctidenního výročního trhu. Privilegium znamenalo zvýšení prestiže Ostravy, díky němuž se město na levém břehu Ostravice mohlo ve 14. století proměnit v důležitý obchodní bod Moravskoslezského kraje.

V Moravskoslezském kraji se ve středověku nacházelo i několik důležitých hradů. Prvním z nich byl hrad Hukvaldy, který je poprvé zmiňován v pramenech roku 1285. O jeho majitelích ve 14. století se dodnes vedou spory. Je to paradoxní i s ohledem na to, že na hrad byla za Karlovy vlády upřena velká pozornost. Roku 1337 nebo 1347 hrad zakoupil Jan Volek, levoboček krále Václava II., a tím pádem i nepříliš vzdálený příbuzný Karla IV. V roce 1355 pak sám papež Inocenc VI. vydal papežskou bulu, kterou určil, že hrad, jenž v té době patřil olomouckému biskupství, nesmí být v budoucnosti zastavován. Olomoučtí biskupové se majitelem hradu však definitivně stali až v roce 1359, kdy jim jej Karel daroval spolu s celým panstvím. V majetku olomouckých biskupů byl dlouhá léta také hrad Šostýn, jenž se dnes nachází v městě Kopřivnice. Po roce 1354 byl však udělován jako léno panstvu, které příslušelo ke klientele olomouckého biskupství. Další důležitý hrad Štramberk byl v letech 1333 – 1346 v držení samotného Karla IV., jenž byl v této době moravským markrabětem.

Moravskoslezský kraj tak byl úzce provázán s přemyslovskou a lucemburskou dynastií. To jen podtrhávalo význam regionu jakožto strategicky důležitého kraje, který se rozkládal mezi Moravským markrabstvím a důležitými slezskými vévodstvími. Hlubší připoutání Opavska k české Koruně a panující dynastii, což přesně odpovídalo strategii Karla IV. ve zdejším regionu, se v budoucích staletích ukázalo jako tah prozíravý a veskrze státnický. Slezsko ve svazku zemí Koruny české totiž nevydrželo nápor krizových jevů, odstředivých tendencí a dobyvačné politiky sousedů v dalších stoletích, a proto nakonec českému státu zůstala pouze ta část Slezska, jež byla nejvíce formována politikou velkých českých králů, jako byl Karel IV., pro nějž byl Moravskoslezský kraj fakticky a doslovně regionem českého Slezska.

Autor: Marek Zelenka
Redakce: Ondřej Chrást

Zdroje obrázků: Wikimedia Common

Putování s Karlem IV.

Karlův most v Praze
4. ledna 2018

Praha a Karel IV.

Pravděpodobně žádný český panovník nebyl tak úzce spojen s osudem Prahy, jako právě Karel IV. Velikán české a evropské ...

Kroměříž
4. ledna 2018

Zlínský kraj

Morava sehrála v životě Karla IV. důležitou úlohu. Často se zapomíná, že jeden z největších vrcholně středověkých ...

Hrad Kašperk v Plzeňském kraji
4. ledna 2018

Plzeňský kraj

Plzeňskému kraji patří v souvislosti s Karlem IV. jeden sympatický primát. Byl totiž prvním českým krajem, na kterém ...

Litice nad Orlicí v Pardubickém kraji
4. ledna 2018

Pardubický kraj

Na východě Čech se rozkládá malebný Pardubický kraj, který se může pochlubit velkým přírodním bohatstvím i regionální ...

Máchovo jezero v Libereckém kraji
4. ledna 2018

Liberecký kraj

Nebudeme-li počítat Prahu, pak je Liberecký kraj nejmenším regionem České republiky. Z celkové územní rozlohy českého ...

Zámek Opočno v Královehradeckém kraji
4. ledna 2018

Královehradecký kraj

Jak již název samotného regionu napovídá, Královéhradecký kraj je úzce spojen s českou královskou důstojností. Je to ...