Jihomoravský kraj – PUTOVÁNÍ S KARLEM IV. – seriál o Karlovských místech


14. 9. 2016

Jihomoravský kraj - sídlo lucemburských markrabat

Žádný jiný region dnešní České republiky se nemůže pochlubit natolik bohatým a mimořádným historickým bohatstvím, jako Jihomoravský kraj. Už v době pravěku se v místech dnešního kraje proháněli slavní lovci mamutů. V 9. století zde stálo jádro Velkomoravské říše, prvního státního útvaru Slovanů. Během středověku se Jihomoravský kraj stal sídlem údělných přemyslovských knížat a později markrabat. Roku 1805 se navíc u Slavkova odehrála zřejmě jedna z nejslavnějších bitev historie – bitva tří císařů. Jak je patrné, Jihomoravský kraj sehrál v dějinách Moravy i celého českého státu velmi významnou úlohu. Bylo tomu i za vlády Karla IV., který svou hvězdnou kariéru vladaře začínal jako moravský markrabě, a proto bylo Brno jeho prvním pomyslným vladařským sídlem.

Historie Brna je neoddělitelně spojena s Přemyslovci. Oni to byli, kdo Moravu připojili k českému státu a vytvořili na jejím území sofistikovaný údělný systém, který přetrval celá staletí. Nejvýznamnější knížecí úděl na Moravě se koncentroval kolem Brna. Město je poprvé zmiňováno již v roce 1091. V 11. století se v Brně razili přemyslovské mince a v roce 1243 byla Brnu udělena městská práva. Ještě v témže století vznikl slavný hrad Špilberk, který se v polovině 14. století stal hlavním sídlem moravských markrabat. Na Špilberku pobývala ve 30. letech 14. století i Karlova první choť Blanka z Valois. Později zde vládli jako markrabata Karlův bratr Jan Jindřich a jeho syn Jošt. Sídlem markrabat přestaly být Špilberk a s ním i Brno v roce 1411, kdy markrabětem Joštem vymřela moravská linie Lucemburků a markrabaty se stali přímo čeští králové. K Brnu patřil ve středověku rozsáhlý pozemkový majetek, mimo jiné i město Kuřim.

V Brně vzniklo hned několik výjimečných sakrálních staveb. Na Starém Brně bylo v první polovině 14. století vybudováno z iniciativy královny vdovy Elišky Rejčky dnešní augustiniánské opatství Nanebevzetí Panny Marie (basilica minor), jemuž Karel IV. daroval v roce 1356 slavný Obraz Černé Madony. Eliška Rejčka darovala konventu i dnes již zaniklou kapli Panny Marie a sv. Václava. Velkým mecenášem brněnských svatostánků byl však i Karel. Augustiniánskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie (dnes jezuitská rezidence) Karel jako markrabě například odpustil v roce 1342 placení berně.

Na okraji města Dolní Kounice v okrese Brno-venkov se dnes nachází zřícenina kláštera premonstrátek Rosa coeli, avšak ve 14. století se klášter dočkal péčí Otce vlasti velkolepé přestavby i vynětí z pravomocí zeměpanských úředníků. Na Karlovu přímluvu navíc založil Čeněk III. z Lipé v roce 1354 v Moravském Krumlově klášter obutých augustiniánů u kostela sv. Bartoloměje. Karel tak byl skutečným mecenášem významných sakrálních staveb v Jihomoravském kraji. Roku 1337 také pověřil purkrabího z významného hradu Veveří, který Karel vykoupil ze zástavy, aby pečoval o bezpečnost konventu cisterciaček u kostela Panny Marie v Oslavanech. Slavnému konventu cisterciaček u kostela Panny Marie (klášter Porta coeli) v Předklášteří u Tišnova Karel zase udělil v roce 1335 hospodářská privilegia. Privilegia Karel IV. potvrdil roku 1348 i kostelu sv. Jana Křtitele v obci Přibice. Karlovi je přičítáno i založení, respektive obnovení farního kostela sv. Mikuláše ve Znojmě, jenž byl zničen při velkém požáru v roce 1335. Ve Znojmě se nachází i kanonie premonstrátů s kostelem sv. Václava, jíž Karlův otec Jan Lucemburský předal v roce 1327 rychtářství ve Znojmě.

Samotné Znojmo bylo ve středověku klíčovým městem dnešního Jihomoravského kraje, a to i přesto, že bylo několikrát zastaveno rakouským vévodům. Karel IV. zavítal do města v roli markraběte i krále a císaře hned několikrát. V roce 1335 ve Znojmě dokonce vystrojil svatbu své sestry Anny s vévodou Otou Habsburským. Zdejšímu klášteru klarisek Karel také udělil roku 1339 významná privilegia. V Jihomoravském kraji musíme zmínit i hrad (zámek) Veselí nad Moravou. Hrad byl na počátku vlády Karlova otce Jana dobyt vojskem uherského magnáta Matúše Čáka Trenčanského. Král Jan jej ale získal zpět a znovu připojil k důležitým markraběcím hradům.

Karel IV. byl obdivuhodný státník, jakých naše země měla ve své dlouhé a jinak bohaté historii velmi málo. Často se zapomíná, že jedním z nejprozíravějších Karlových státnických počinů bylo udělení Moravy bratrovi Janu Jindřichovi, který založil moravskou větev Lucemburků. Ta sehrála v dějinách Moravy i celé střední Evropy důležitou a významnou úlohu. Tento Karlův čin dokazuje více než co jiného, jak hluboce Karel porozuměl potřebám země i samotného Jihomoravského kraje, který byl zkrátka až moc důležitý a výjimečný na to, aby mu vládl sám český král z daleké Prahy. Jihomoravský kraj se proto za Karlovy vlády stal hrdým a důležitým sídlem lucemburských markrabat.

Redakce: Ondřej Chrást
Historické poradenství: Marek Zelenka

Zdroje obrázků: Wikimedia Common