Karel IV. je oceňován především pro svou moudrost, vzdělanost a diplomatickou obratnost. Za jeho vlády dosáhly české země nebývalého hospodářského i kulturního rozkvětu. Dlouho opomíjená Praha se stala, založením Nového města pražského, skutečnou metropolí Svaté říše římské. A ani jeho další zakladatelské činy neztratily nic ze své důležitosti a dodnes se jimi můžeme těšit. Ať už je to při obdivování monumentální krásy chrámu sv. Víta, během procházek po Karlově mostě či při rozjímání v chodbách Karlštejna.


Karlova vláda nevratně zasáhla i do dalších oblastí společnosti. Vzdělání bylo podpořeno založením proslulé Karlovy univerzity, která byla první univerzitou na sever od Alp. Význačným činem v oblasti církevní pak bylo založení pražského arcibiskupství, které ukončilo podřízenost arcibiskupství německému. V neposlední řadě je potřeba zmínit výjimečné postavení v rámci Svaté říše římské, které Země koruny české získaly vydáním Zlaté buly Karla IV., a které zastávaly až do zániku říše v roce 1806.

Karla IV. je především inspirativní osobnost. Poznejte spolu s námi mezníky jeho života… a nechte se inspirovat!

 


Důležité události ze života Karla IV. – životopis

1316
se narodil v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny
1316
při křtu mu bylo uděleno jméno Václav
1319
jako Václav (později Karel) byl otcem odebrán z péče matky a uvězněn na Lokti
1319
byl internován otcem na Křivoklátě
1322
narodil se jeho bratr Jan Jindřich, budoucí markrabě moravský
1322
proběhla svatba Marie Lucemburské, sestry Jana, s francouzským králem Karlem IV. Sličným
1323
byl povolán otcem do Paříže
1323
přijal při biřmování jméno Karel; téhož dne se oženil s Blankou s Valois, sestrou budoucího francouzského krále Filipa VI.
1330
byl povolán otcem do Lucemburska
1330
jeho matka Eliška Přemyslovna zemřela ve Zbraslavském klášteře
1331
byl povolán otcem do Itálie
1331
otec ho jmenoval místodržícím na lucemburských panstvích v Itálii
1333
příjezd do Prahy
1334
byla vydána první Karlova listina jako moravského markraběte
1334
byla zahájena obnova královského paláce na Pražském hradě
1334
příjezd Blanky z Valois do Prahy
1334
byl uzavřen druhý sňatek Karlova otce Jana s Beatricí z Bourbonu v Paříži
1335
narození první Karlovy dcery Markéty
1335
návrat otce Jana do Prahy – počátek konfliktů otce a syna
1339
Karel IV. založil kolegiátní kapitulu Všech svatých na Pražském hradě
1341
na zemském sněmu v Praze byl jmenován následníkem trůnu
1343
volba Arnošta z Pardubic pražským biskupem
1344
bylo pražské biskupství povýšeno na metropolitní arcibiskuptsví
1344
byl položen základní kámen ke Svatovítské katedrále
1346
Karel zvolen římským králem v Rhensu
1346
český král Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku
1346
Karel byl korunován na římského krále v Bonnu jako Karel IV.
1347
proběhla Karlova a Blančina korunovace v Praze na českého krále a královnu
1347
Karel založil kostel Panny Marie Sněžné jako součást karmelitánského kláštera
1347
Karel založil klášter na Slovanech (v Emauzích)
1348
založení Nového Města pražského
1348
vydání základních státoprávních listin a zakládací listiny pražské univerzity (studium generale) se čtyřmi fakultami
1348
byl položen základní kámen ke hradu Karlštejnu
1348
zemřela Karlova manželka Blanka z Valois
1349
uzavřen sňatek s druhou manželkou Annou Falckou v Bacharachu
1349
proběhla korunovace Karla a Anny Falcké v Cáchách za římského krále a královnu
1349
proběhla korunovace Anny Falcké v Praze za českou královnu
1349
Karel udělil Moravu jako léno České koruny svému bratru Janu Jindřichovi a jeho dědicům
1350
Karel založil kostel Panny Marie a Karla Velikého s klášterem augustiniánů – kanovníků na dnešním Karlově na Novém Městě pražském
1350
Karel utrpěl vážné zranění pádem z koně a dočasné zranění
1353
úmrtí druhé manželky Anny Falcké
1353
svatba s třetí manželkou Annou Svídnickou
1353
korunovace Anny Svídnické v Praze
1353
Karel byl korunuván „železnou“ lombardskou královskou korunou v Miláně
1355
císařská korunovace Karla a Anny Svídnické v Římě
1355
svatováclavský sněm v Praze, kde byl odvolán zemský zákoník – tzv. Maiestas Carolina
1355
Karel porpvé oficiálně navštívil Karlštejn
1356
básník Francesco Petrarca se v Praze setkal s Karlem
1356
byla vydána Zlatá bula Karla IV.
1357
byla vydána zakládací listina pro kapitulu na Karlštejně
1360
Karel nechal vybudovat zeď, později zvanou „Hladová“, posilující opevnění Menšího Města pražského (Malé Strany) a také Pražského hradu
1361
narození Karlova syna Václava na hradě v Norimberku
1362
úmrtí manželky Anny Svídnické
1363
svatba v Krakově se čtvrtou manželkou Alžbětou z Pomořan a Wolgastu
1363
dvouletý Karlův syn Václav korunován v Praze za českého krále jako Václav IV.
1363
Alžběta Pomořanská byla korunována za českou královnu v Praze
1365
Karel byl korunován v Arles na arelatského krále
1367
byla vysvěcena kaple sv. Václava v pražské katedrále
1368
narození syna Zikmunda v Praze
1370
narození syna Jana (Zhořeleckého)
1370
proběhla svatba Václava IV. s první manželkou Johanou Bavorskou v Norimberku
1373
Karel udělil Braniborsko v léno svým synům Václavovi, Zikmundovi a Janovi (Zhořeleckému) a jejich dědicům
1375
zemřel Karlův bratr Jan Jindřich, markrabě moravský
1376
byl Václav zvolen římským králem ve Frankfurtu nad Mohanem
1376
Václavova korunovace římským králem v Cáchách
1376
ustanovení o rozdělení nástupnictví mezi Karlovy syny – Václava, Zikmunda a Jana (Zhořeleckého)
1378
zemřel v Římě papež Řehoř XI., následují spory při volbě nového papeže, které vrcholí papežským schizmatem
1378
Karel IV. umírá kolem sedmé hodiny večerní na Pražském hradě na zápal plic ve věku šedesáti dvou a půl roku
1378
ve dnech 11. až 15. prosince probíhají smuteční obřady. V pohřební řeči je císař Karel IV. Lucemburský poprvé nazván Otcem vlasti s odvoláním na tradiční titul římských senátorů. Je pochován v královské hrobce chrámu sv. Víta na Pražském hradě po boku svých manželek.